© 2019 Vít Přindiš

Austrálie twenty16 3/3 - a je hotovo

March 7, 2016

Sedím na letišti v Singapuru a  snažím se zrekapitulovat události za posední tři týdny mého pobytu v Austrálii. Času na to mám víc než dost. Třinácti hodinový transit není úplně ta nejpříjemnější věc, ale když ho trávíte na jednom z nejlepších letišť na světě, dá se to v celku lehce zvládnout. K dispozici má člověk zdarma všudypřítomné připojení na internet a elektřinu, pohodlná křesla, lehátka, kinosál a spousty zahrad s motýly, kaktusy a co já vím čím vším. Restaurace a kavárny jsou zde velmi levné. Rozhodně jídlo je tu tak třikrát levnější než na letišti v Praze. Za příplatek si tu člověk může zajít do střešního bazénu a pozorovat letadla, zacvičit v posilovně nebo využit luxusních salónků. Já jsem nakonec zvolil kombinaci spánku, túry po městě s průvodcem a na závěr ochutnávání místních dobrot. Teď už zpátky do Austrálie.

 

Závěrečné tři týdny byly mnohem náročnější než ty předešlé. Únava se kumulovala a dobré dny střídaly dny slabší jako na běžícím páse. Záchranou pro mě byly závody mistrovství Oceánie, které se konaly dva týdny po Australian Open. Do závodu jsem rozhodně nešel v ideálním rozpoložení. Celý týden mě trápil zánět ucha, na který jsem musel nasadit antibiotické kapky, které ze začátku moc nezabíraly a bolest jsem tak musel tišit dávkami ibalginu. Další nepříjemnost přišla v podobě zlomeného pádla v druhé kvalifikační jízdě. Náhradní pádlo mělo malinko jiné parametry a moje ruce s ním nechtěly tak dobře spolupracovat. I přes tyto trable, se mi podařilo odjet závod velice dobře. Chtěl jsem útočit na finále, což se podařilo a nakonec z toho po ne úplně povedené jízdě bylo skvělé třetí místo. Parťák Vávra dokonce obsadil pozici nejvyšší a Ondra s Jířou se postarali o čtvrté respektive páté místo. Krásný úspěch pro český kajak.

 

Tréninková dřina po závodech nabrala stejný rozměr jako předchozí týdny, avšak s jedním rozdílem. Čtrnáct dní bez pořádného volna bylo velmi znát a tělo už to cítilo. Ke konci jednoho z tréninků jsem neopatrným manévrem zavadil pádlem o dno a v rameni bodlo. Naštěstí to nebylo nic vážného a Tomáš mi to během pár dní dal do pořádku. Od té doby jsem si však dával větší pozor, zvlášť ke konci tréninků, kde únava dosahovala maxima.

 

Poslední volné chvíle jsme si užívali výlety na pláže a do modrých hor prozkoumávat místní vodopády. Konečný počet pláží, které jsem navštívil se zastavil na čísle sedm a to počítám i rychlou návštěvu malé pláže těsně před odletem do ČR.

 

Co mě čeká doma? Rychlá aklimatizace na místní počasí a změnu časového pásma. Následovat bude nástup do poslední fáze přípravy na nominační závody, které se pojedou v půlce dubna. V překladu to znamená téměř každodenní dojíždějí na trénink do Veltrus v kombinaci s tréninky na domácí trati v Troji.

Please reload

Vítejte na mém blogu!

Jižní polokoule

April 18, 2019

1/10
Please reload

Aktuální příspěvky

April 18, 2019

December 22, 2018

December 9, 2018

December 2, 2018

October 11, 2018

October 2, 2017

August 11, 2017

Please reload

Archiv