© 2019 Vít Přindiš

Start jako raketoplán

November 7, 2016

Extrémní mistrovství světa Adidas Sickline se jede trochu zvláštním a složitým způsobem. Na start se postaví 150 jezdců z celého světa a pouze 49 plus tři nejlepší z předchozího ročníku projdou kvalifikací dál. Mě se ta kvalifikace povedla tak napůl. První jízdu jsem pěkně pokazil a byl jsem mimo postupovou skupinu. Nicméně ve druhé jsem zajel jeden z top časů a rázem poskočil na cca 30 místo. Postup byl tedy jistý a přišel čas připravit se na hlavní závod.

 

Kvalifikace se jede na lehčí časti řeky, něž následně hlavní závod. Trať hlavního závodu je tvořena několika těžkými prvky. Hned první je samotný start, který se sestává ze skluzu po kamenu a následkem kopáku ve výšce asi sedm metrů nad vodou. Následuje průskok mezi kameny, lehčí slide a rovinka, kde se musí pouze makat. Po rovnice přichází skok mezi kameny a dvoumetrový drop. Následuje série tří válců a vše těsně před cílem zakončuje čtyřmetrový skok, který udává, jakou rychlost bude mít závodník v cílové rovince. Když bych to shrnul, tak je to něco jako sjezd černé sjezdovky, akorát tady člověk přes kameny pořádně nevidí kam má jet :-)

 

Po kvalifikaci závod přechází do jeho druhé fáze. Z 52 závodníků se vytvoří dvojice a ty proti sobě závodí. Kdo je z dvojice lepší, tak postupuje. Do dalšího kola tedy jde 26 závodníků, plus dva tzv. lucky loosers, kteří sice prohráli svoji rozjížďku, ale měli ze všech prohraných ty nejlepší časy.

 

Já narazil na skvělého jezdce. Bývalého slalomáře, teď perfektního creekaře a hlavně mého kamaráda Issaca Levinsona. Mrzelo mě, že jdeme proti sobě, ale takový byl bohužel los. Věděl jsem, že budu muset jet perfektně, abych měl šanci ho porazit. Jízda se mi nepovedla, tak jak bych si představoval, ale jeho byla ještě horší a tak jsem mohl slavit postup mezi TOP 28.

 

Tam mě v dalším kole čekal portugalský závodník Antoin Launney, který tam jezdil velice dobře celý týden. Bohužel, zrovna proti mě si vybral velice silný okamžik a zajel čtvrtý nejlepší čas tohoto kola. I když jsem se v jízdě velice zlepšil, na něj to nestačilo a já tak mohl pouze doufat, že můj čas bude natolik rychlý, že proklouznu do třetí fáze závodu - velkého finále jako lucky looser. Finále je totiž tvořeno 14 nejlepšími z jednotlivých duelů a dvěma lucky loosery.

 

Chvíli to vypadalo, že mi to vyjde právě přesně z druhé místa, ale následně v téměř poslední moment se přede mně těsně dostal jeden britský závodník a pro mně to znamenalo konec závodu a nepopulární první nepostupové místo do velkého finále. Každopádně 17. místo při mé první účasti hodnotím velice pozitivně a navíc si odnáším mnoho cenných zkušeností a jednu nejspíše trvalou vzpomínku na mém ušním boltci z tohoto závodu.

 

Můj mentor a kamarád Michal, který mně celým závodem provázel při své čtvrté účasti na této akci exceloval. Nejenom, že se probojoval s přehledem do finále, ale on obsadil úžasné páté místo! Moc mu za všechno děkuji a ještě jednou strašně gratuluji!!! Příští rok se tam uvidíme znovu!

Please reload

Vítejte na mém blogu!

Jižní polokoule

April 18, 2019

1/10
Please reload

Aktuální příspěvky

April 18, 2019

December 22, 2018

December 9, 2018

December 2, 2018

October 11, 2018

October 2, 2017

August 11, 2017

Please reload

Archiv