Jižní dobrodružství


Před začátkem cesty před námi stál hlavolam. Máme dvě auta a do nich potřebujeme dostat – šest lidí, jedenáct lodí, balíky pádel, věci na creekování i slalom, oblečení, jídlo, potřeby na kempování a hromady video techniky. Ani nechtějte vědět, kolikrát jsme navazovali lodě, než se nám podařilo je nacpat na střechy aut. Každopádně se to podařilo, a tak jsme mohli vyrazit na cestu.

Vyjeli jsme pozdě odpoledne a chtěli jsme chytnou trajekt druhý den dopoledne. Ač to chvíli vypadalo, že s přespáním u známých to nestihneme, nakonec se alespoň pár hodin našlo a mohli jsme si odpočinout před nástupem na trajekt v hlavním městě Wellingtonu. Trajekty mám osobně strašně moc rád, protože člověk vidí pevninu z úplně jiné perspektivy. Všichni říkali, počkej na jižní ostrov, to je úplně jiný svět, to teprve uvidíš.

Ihned po příjezdu mi to tak nepřišlo. Všechno z počátku vypadalo docela normálně. Měli tam silnice, i když jedna z hlavních byla po nedávném zemětřesení zavřená a nikdo neví, zda ji ještě otevřou. Také tu byly obchody, benzínky a další běžné věci. Začalo mi to docházet až později. Cestou jsem si začal všímat těch maličkostí, které rozlišují jižní a severní ostrov. Brzy se ztratil mobilní signál. Na benzínku nebo restauraci člověk narazil zřídka a musel tak pečlivě plánovat, kdy doplní zásoby a palivo. A příroda, ta byla přímo skvostná.

O čem vlastně náš trip na jižní ostrov byl? Chtěli jsme na creekovkách sjet pár místních řek a na slalomkách postavit tréninkovou trať někde v divočině. Obě dvě části se nám povedli. Slalomovou trať jsme si postavili pár hodin od Queenstownu, na místě zvaném Milford Sound a zavzpomínali jsme tak na staré časy. Na plasťácích jsme zdolali řeky Kakopatahi, Arahura a Pert. Poslední dvě jsme dokonce absolvovali jako helitripy, což byl tedy naprosto skvostný zážitek. Letět kaňonem nad řekou v plné výbavě a následně tu řeku sjíždět dolů s partou přátel je neskutečné.

Při každém sjezdu, jsem měl z té řeky respekt. Myslím si, že je to dobře, protože vím, co voda dokáže. Každopádně jsem stoprocentně věřil klukům, se kterými jsem se na toto dobrodružství vydal a jeden na druhého jsme se mohli spolehnout. Když to shrnu, tak to pro mě byly obrovsky silné zážitky, které už v sobě budu mít napořád.

Abych to moc neokecával, tak si myslím, že Vávrovo video vám ukáže, jaký náš trip opravdu byl.

Vítejte na mém blogu!
Aktuální příspěvky
Archiv
Tags
Sledujte
  • Facebook - Black Circle
  • Twitter - Black Circle
  • Instagram - Black Circle

© 2019 Vít Přindiš